21.07.2007 08:00

Tábor Mašovice 2007 Expedice AMAZONAS

 

21.7.2007-SOBOTA

V sobotu jsme odjížděli na tábor.Sraz byl 8:15 na vlakovém nádraží v Napajedlech.Vlak měl odjezd 8:33.O chvíli později nám řekli,že vlak má 20min zpoždění.Po příjezdu do Břeclavi nám Soňa koupila zmrzlinu.Poté jsme vyrazili směr Znojmo.Protože nás bylo moc a místa málo jeli jsme v cyklistickém vagóně.Po únavné hodinové jízdě jsme si mohli přesednout do „normálního“ vagónu,který byl úplně prázdný.Po příjezdu do Znojma nám Soňa oznámila,že do makovic půjdeme pěšky.Po únavné cestě jsme konečně nastoupili do letadla.Let byl krátký.Za chvíli jsme se dozvěděli,že letadlo má poruchu,a tak musíme vyskočit s padáky.Po přistání na zem jsme zjistili ,že piloti jsou úplně jinde než my.Dozvěděli jsme se,že jsme ztroskotali.Pavla nám uvařila gulášovou polévku.Pak jsme měli chvilku odpočinku a museli jsme začít pracovat.Někteří dělali lavky k ohni,jiní kříž,další kopali odpadovou jámu a sekali dřevo.Aby jsme se všichni poznali zahráli jsme si seznamovací hru se smetákem.Poté jsme šli opékat špekáčky.Když se všichni najedli,šli jsme na louku za tábor,a tam jsme uviděli světlice.Hned nás napadlo,že to musí být piloti,kteří vyskočili daleko od nás.Šli jsme je hledat,ale v té tmě jsme nic nenašli,akorát jsme se sami ztratili.Nakonec jsme přece jenom našli cestu zpátky.Po krátkém shrnutí dne jsme šli konečně spát.

 

 

22.7.2007-NEDĚLE

Po vyčerpávajícím sobotním dnu nás vedoucí nechali spát o něco dýl.Po rozcvičce a snídani se rozhodlo co kdo bude dělat.Po pracech,když si všichni odpočinuli,jsme šli hledat piloty letadla,kteří minulý den vystřelovali světlice.Za chvilku jsme je našli-jeden visel na stromě a druhý ležel zraněný pod stromem.Když jsme přišli do tábora čekal nás oběd a zasloužený odpolední klid.Po něm jsme se dozvěděli,že někde v okolí musí být černá skříňka.Měla obsahovat informace o tom kde jsme ztroskotali a co se stalo s letadlem.Všechno co jsme potřebovali vědět tam bylo.Černá skříňka pořád vysílala signál,a proto jsme se rozhodli,že musíme dát našim zachráncům nějaké znamení.S kalimatek,na které jsme si lehli jsme poskládali nápis SOS.Protože byla neděle nesměla chybět ani mše.Všichni pomáhali s chystáním věcí.Otec Marián dojel po třetí hodině.Mše se všem líbila,zvláště otec Marián neměl chybu a zůstal u nás i na svačinu.Pak už začala bojovka hledání trestanců.Protože hráči měli nepříznivé podmínky,změnily se pravidla.Hrálo se až do večera a všichni byli tak unavení,že když bylo po večeři,někteří byli skoro i usínali.

 

  

23.7.2007-PONDĚLÍ

Budíček byl 7:30 s tradiční českou dechovkou.rozcvička byla hodně zábavná-hráli jsme ocasy.Sledovali jsme souboj titánu Vojty Nováka a Jury Ševčíka.Tento souboj nakonec vyhrál Jura.Když měli začít práce,začalo pršet.Trochu jsme se lekli,ale byla to jen menší přeháňka a my jsme mohli začít dělat to co bylo zrovna potřeba.Během menší pauzy jsme se šli podívat na Pavlovi nedokončené sluneční hodiny.Když jsme se podívali do kuchyně stalo se to o co si už Tomáš dlouho koledoval-Franta měl jeho provokování dost a rozběhle za ním s palicí.Naštěstí to pro Tomáše dopadlo dobře.Pak už byl oběd a tradiční odpolední klid.Svolali nás všechny do hangáru a Aleš nám vysvětlil co je to KPZ.Pak už začala první část soutěžení,ve kterých jsme mohli získat věci do ní.Chodili jsme po stanovištích a dělali úkoly.Když je všichni splnili začala vodní bitva.Nejoblíbenějším cílem byla Soňa a mokrý byl nakonec každý kromě Alíka.Druhou část jsme museli vykšeftovat s obchodníky.První obchodník byl Arab,který se pořád modlil.Druhý byl zase hluchý jak pařez.Další pořád mluvil v rýmech což občas některým pěkně lezlo na nervy a poslední zase všechny chválil z čehož byli někteří pěkně zmatení.Hra se protáhla až do večera a někteří obchodníci museli obchodovat i po ní.Pak už byla jen večerní rada a všechno co k ní patří.Po namáhavém dni se  všichni těšili na spaní,ale objevily se divné zvuky z lesa.Starší kluci s hlídkou prošli les,ale nic nenašli.Po zbytek noci však už byl klid.

 

 

24.7.2007-ÚTERÝ 

Dneska nás budila hezká písnička,ale protože nikdo nevstával vedoucí šáhli k drastičtějším metodám-zase byla dechovka.Protože Arab nechtěl opustit náš tábor museli jsme mít rozcvičku podle něho.Po snídani jsme vyrazili na výlet-Pavla nám dala svačinu a mohlo se vyrazit.Po menším bloudění jsme konečně našli cestu a vyrazili směr zřícenina Nový Hrádek.S průvodkyní jsme prošli celý hrad a podívali jsme se i na vyhlídku.Cesta dolů se protáhla,protože Broňa pořád zdržoval.Na zpáteční cestě nás chytl déšť a strhla se šišková bitva,ta ale musela přestat,protože Soňa chtěla být brzo v táboře,to se však některým nelíbilo,protože někteří chtěli jít do ochodu,a tak začali držet „hladovku“-tu stejnak nikdo nevydržel kromě Adama,který se ale stejnak ládoval svými zásobami jídla,ale nakonec přece jenom neodolal a přišel si pro polévku.Po jídle jsme chvilku odpočívali a pak jsme šli hrát hry-první bylo království,které stejnak nikdo nevyhrál.Zkouška afrických bojovníků se všem líbila a nikomu nevadil nabílený obličej a to že museli ležet v křoví.Když se všichni vrátili do tábora,opekli jsme si špekáčky ,zazpívali a šli spát.

 

   

25.7.2007-STŘEDA

Po rozcvičce a snídani jsme se začli umývat,protože byl velký koupací den.Postupně se všichni vykoupali v provizorní sprše,kterou den předtím udělali Alík s Frantou.Někteří strávili ve sprše delší dobu a našli se takoví,kteří si zpívali.Po obědě se hrál fotbal,softbal,střílelo se ze vzduchovky a slaňovala se věž-dokonce i Soňa s Pavlou se rozhodly překonat strach a slézt z věže.Všichni je velice povzbuzovali.Pak se bojovalo o vysílače.U táboráku se vyhodnocovaly výsledky a za chvilku se šlo spát.Aspoň jsme si to mysleli,ale okolo 3 hodiny nás probudil řev Adama Snopka a Martina Hrabala.Přišel dlouho očekávaný přepad.Útočníci unesli hlídku,ale na vlajku si díky křivému stožáru netroufli.Martina za chvilku pustili,ale za Adama chtěli výkupné-to bylo zaplaceno a ho pustili.Potom už šli všichni spokojeně spát.

 

 

26.7.2007-ČTVRTEK

Ve čtvrtek byl trochu netradiční budíček-bez vedoucích.Chvilku trvalo než všem došlo,co se děje,ale pak už se začli dít věci.Danča namazala chleby s paštikou k snídani.Martin,Lukáš a Ondra si vzali na starost průzkum okolí tábora,Vojta hlídal,aby nikdo nevylezl na věž a něco se mu nestalo a Tomáš s Lukášem zorganizovali rozcvičku s hudebním doprovodem.Asi za hodinu se ale vrátili vedoucí a v táboře zase vládla jejich pevná ruka.Dozvěděli jsme se,že tady,,nejsme sami”,v okolí tábora mají doupě pašeráci.Možná mají dokonce vysílačku a pomocí ní bychom se mohli dostat domů.Po obědě jsme si zahráli pár her,v jedné z nich jsme si mohli zkusit,jaké je to být pašerákem a pašovali jsme mezi 3 místy třeba zbraně,potraviny,ale i vánoční stromeček,Kukyho kameru nebo Usámu bin Ládina.Na večer nám slíbili překvapení.Některé okamžitě napadlo,že by to mohla být stezka odvahy.Nepletli se.Před večeří nás přijeli navštívit Petr Kadleček,Ondra Laga,Martin Holeček a Martin Doležal.Pojedli jsme,poseděli u táboráku a stezka začala.Úkolem bylo jít po svíčkách lesem a na konci vzít od spících pašeráků kousek mapy.Ti byli tak opilí,že nic nevnímali,takže to nebylo vůbec těžké.Horší bylo odhodlat se a vejít do temného lesa.Nakonec to zvládli všichni.Určitě bychom si ještě dlouho povídali a řešili stezku odvahy,kdybych jsme nemuseli jít spát.V pátek jsme totiž měli v plánu podle mapy najít a sebrat vysílačku.

 

 

27.7.2007-PÁTEK

Dneska jsme se probudili,jak jinak než za zvuku naší oblíbené „růžičky“ ze které se stala táborová hymna.Některým se moc vstávat nechtělo,a tak jim museli dát reprák až k uchu.

Po snídani jsme se dali do skládání mapy.trvalo to dlouho,ale nakonec se to povedlo.Pak jsme vymysleli zprávu,kterou řekneme do vysílačky,až ji najdeme.Ještě jsme si zkusili vysílat morseovku,ale to se nám moc nepovedlo,takže jsme doufali,že vysílačka bude normální,protože jinak by jsme se asi ze zachránci nedomluvili.Po obědě jsme se připravili na cestu a vyrazili hledat záchranu.Po krátké cestě jsme zahlédli bunkr,před kterým pochodovala hlídka se vzduchovkou v ruce.Chtěli jsme ho obejít zadem,ale někteří jedinci si prostě nedali říct a vběhli mafiánům přímo do náruče.Snažili jsme se najít části vysílačky,ale nebyli jsme dost rychlí.Zajíce postřelili a vypadalo to dost vážně.Nemohl sám jít,kašlal,třepal se a byl celý rudý,Přesto jsme se nevzdali.Vysílačku jsme našli a asi na dvacátý pokus nám konečně někdo odpověděl a pomoc byla slíbená na sobotu.Ale objevili se komplikace.Pašeráci unesli několik lidí,které neodstrašilo ani zranění a otravovali je.Chtěli za ně výkupné a co jiného než vysílačku.Rozhodli jsme se,že výkupné zaplatíme a rychle zmizíme,protože kluci dotáhli obrovskou bednu plnou kdo ví čeho a my jsme nechtěli být u toho,až pašeráci zjistí ,že ji máme.Dva kluci podpírali zraněného zajíce a ostatní se střídali v nesení bedny.Tu jsme chtěli otevřít až v táboře.Když jsme se vrátili,rozešli jsme se podle skupin  na různá místa a nacvičovali jsme program na večer.Poslední noc totiž měla stát za to.Když se setmělo,přinesli ke stolu exotické ovoce,kokosy,pití a maso na opékání.Pak jsme probrali celý den a tábor a nakonec nám bylo řečeno,že Tomášovi nic není,že to jenom hrál.Okamžitě  vystartovali kluci,kteří ho celou cestu nesli a hnali ho přes celý tábor.Pak jsme hráli připravované scénky.Dobrý byl Adam v roli Soni,Lukáš jako Arab nebo celá skupina,která sehrála trestání dvou hříšníků.Potom začla volná zábava.Kdo chtěl mohl přespat pod širákem,takže jsem si rychle zabírali ty nejlepší místa na spaní.Protože byl poslední večer,nikomu se nechtělo do spacáků a první hlídka spíš hlídala,aby nikdo neusnul.Tancovalo se a kecalo až do 3 do rána,pak postupně všichni usnuli.

 

 

 28.7.2007-SOBOTA

V sobotu jsme hned po probuzení začli balit.Přijela pro nás totiž záchrana-pan Šiška.Velkým autem odvezl všechny naše věci a zařízení kuchyně.Odjela s ním i Pavla a někteří kluci.Nám jel autobus až po poledni.Zahráli jsme si pár her a pomohli složit stany.Těsně před odjezdem jsme konečně otevřeli bednu s pokladem.Byli tam sladkosti pro všechny.Pak jsme šli do Makovic na autobus.Tam jsme ale zjistili,že nejede,takže do Znojma jdeme pěšky.Všichni z toho měli hroznou radost.Vlak jsme naštěstí stihli.Cesta do Břeclavi byla dlouhá a někteří dokonce usnuli.Dojeli jsme brzo,a tak jsme si mohli zajít na svačinu,gyros,hranolky,prostě kdo co chtěl.Rychlíkem jsme pak dojeli do Otrokovic,odkud nás rodiče svezli do Napajedel na charitu pro věci.

 

Letošní tábor skončil.

 

---Alča+Jana---

—————

Zpět


 

Poslední  aktualizace:

21.05.2018